Crocus - Ulice

Strážce jen přikývne a následně se otočí a vyrazí za Kiyomi.

//Přesun Crocus - Mercurius

Počas toho ako som bol v meste som sa rozbehol po ich uliciach. Hľadal som to jedno miesto, palác. Samozrejme, nebolo ťažké ho nájsť, keďže to bola asi jediná najväčšia budova v tomto meste. V behu som zrýchlil.
// -> Crocus - Mercurius

Vyšiel som z knižnice a pokračoval po ulici Crocusu, než ma zastavil akýsi dedek. Prekvapene som sa na neho pozrel, on pozrel na mňa. Opitý? Hneď si pomyslím, než spustil: „Vyzeráš ako mág, potrebujem tvoju pomoc,“ spustí a s prekvapeným pohľadom si ho prezriem, než si spomeniem, že už nemám tie vlasy tak fajnovo upravené, že sa mi ľudia zväčša vyhýbajú. Ako sakra vieš, že som mág. Mám to snáď vytetované na čele? Ani nie som oficialne členom fairy tail a svoju mágiu už ovládam, maximálne tak na papieri.. Pomyslím si, no na to prikývnem. „Dobre dedo, spusť..“

<viacej.. viz misie xd>

//-> Merlin ví odkuď
Mladá dívka.. Nene. Jsem vlastně mladá. Mladá, protivná a zvrhlá. Merline, Merline. Kde, že jsem se to vlastně dostala? Hm. Prolétlo mi myslí. Kráčela jsem různými uličkami města, možná jsem koukala i po různých obchodech. No. Moje finance mi stejně nedovolovali jít na misi. Možná jsem toho mohla využít a než jsem se vydala na cestu, vzít nějakou misi. Což, pozdě. Až příště. Pomyslela jsem si a zastavila se u prostřed něčeho. Se vzdychem jsem se rozhlédla a přemýšlela co teď budu dělat.

Hostincov tu bolo toľko, ale úprimne ani jeden nevihovoval mojím štandardom. Nie, že som vyberavý no nechcel by som sa rovno pripliesť do ďalšej bitky. No bohužiaľ, taký sú ľudia, keď majú loglé zo pár pív. Čo na tom vidia?
Zamyslene kráčam ulicami Crocusu, než nevedomky prejdem okolo jednej modro-vlasej slečny. Trvalo mi to pár krokov, než som si uvedomil, kto to v skutočnosti bol. No to ma podrž.. Pomyslím si, no na to sa otočím. Skoro som ju nespoznal. "Nira?" opýtam sa neisto. Možno sa mi to len zdalo, alebo nie? Ale aj keby, spoznala by ma? Nie len to, že som aktuálne domlátený, ale aj to, že farba vlasov mení ľudí. Kedy si mohla poznať Anoxa v čiernych odtieňoch oblečenia a vlasov - teraz som skorej svietil ako pochodeň - hold čierne oblečenie, oranžová hlava, prečo nie?

Asi bych se vydala dál. Asi hledat nějaký hostinec, protože brzy přijde tma. Jenže těžko říct kde mě nechají bez zaplacení. Už-už jsem se chystala dát do pohybu, když v tom jsem uslyšela velmi známí hlas, jenž vyřkl mé jméno. Otočila jsem se tím směrem. Však stál tam jen černovlasý chlapec, ale jinak na chlup stejný obličej. Já snad sním. Asi jo. Pomyslím si a opět se otočím a přemýšlím co teď dělat. To přece nemůže být on. On byl jak chodící pochodeň. 

Otočila sa, keď som povedal jej meno, takže musela to byť ona. Koľko to je.. Rok? Pol rok? Možno dva roky? Prestal som to počítať, je to skutočne ako vidina z minulosti.. S pomyslení si ju prezerám, no otočila sa. Jaj, je stále tak na tvrdlá? S povzdychom sa vydám za ňou. "Sabertooth stojí z.." prehovorím, keď to bola skutočná Nira, ktorú poznám.. teraz by som asi dostal pohlavek, preto som celú tú vetu ani nedohovoril. Čakal som na jej reakciu.
//máš to opačne :d teraz má rudú hlavu a nie čiernu neesan XD 

Chtěla jsem už vykročit, když v tom zase ten hlas. Opět jsem se otočila k chlapci, který do huby vzal jméno mého cechu. Udělala jsem dva kroky k němu blíž, chytila mu tričko a lehce jej vyzvedla na špičky. "Za co, prcku, he?!" Vyštěkla jsem chladným hlasem a jeho oči propalovala pohledem, který mi někoho připomněl. Povolila jsem stisk a ustoupila o krok dozadu. "A.. noxi?"

Neprekvapila ma jej reakcia. Zrazu som sa opäť ocitol vo vzduchu, pritom sa naše pohľady stretli. Venoval som jej zubatý úsmev, pritom čakal, kedy jej to dopne. Bingo! Položila ma na zem a ja som vložil ruky do vreciek. 
"Haya Nir," pozdravím s nadvihnutým obočím, pritom myknem ramenami. "Povedal by som za čo, len som teraz dostal riadny výprask a druhý nechcem.." 

Když jsem to teď vydýchala, tohle nečekané setkání, tak jsem se zhluboka nadechla s tím, že chci něco říct. A taky, že jo. ''Ale, ale. To už se našlo víc lidí, kteří tě mlátí za názory?'' Ušklíbla jsem se. ''Ale ne. Proč tě zmlátili? A vůbec už ses dostal do svého cechu? A co sis to vlastně udělal z vlasy?'' Ptala jsem se na jeden dotaz za druhým. Hm. Povzdechla jsem si a upravila bundu, která mi končila nad pupkem. Za to já měla v tomhle oblečení na břiše znak svého cechu dost viditelný, ale u něj to nevidím.

Na jej poznámku nahodím iba ten kamenný ksicht, než mi zaškŕka v bruchu. Rukou sa ho chytím a iba si povzdychnem: "Po tej rvačke mi vyhladlo.." zamumlem než si prezriem jej cechový znak. "Šablozubý tigrík, gratulujem," zazubím sa na ňu, než iba pokrútim hlavou: "Tak jedného dedu olúpili traja chlapy, teraz ich odvážajú do vezenia," myknem ramenami. Hej, keď dokáže malý chalan ako já zmlátiť troch dospelých chlapov, tento svet je skutočne postavený na hlavy. "Vo Fairy tailu som na pol cesty. Stretol som tu ich členov, len jeden je zranený po boji s Grimoire Heart. Tak čakám až sa uzdraví aby sme šli do Magnolie.." vysvetlím jej skrátenú verziu o tom, prečo ešte nie som členom. "Ale ber to tak, že som na pol a ak ti mám vysvetliť tie vlasy.." chytím sa za zátylok a nakoniec poškriabem: "No skúšam, možno si to tak nechám, neviem ešte. Počuj, nemáš hlad? Ja jo.. poďme niekam zájsť.."

Uchechtla jsem se, když mu zakručelo v břiše, ale můj žaludek souhlasil. Taky se pěkně hlasitě ozval. Pohladila jsem se po břiše. "Jo, jo. Konečně jsem tam, kde jsem chtěla být." Ušklíbla jsem se a kývla rameny. "Ach ták.",  "Nemám ani nic, na to někam jít, ale můžeme. Víc si popovídat. Akorát... Já jsem tu absolutně ztracená." Poškrábala jsem se na zátylku a nevinně se zazubila.

S úškrnom vytiahnem riadny balík Jewelov s ktorými zamávam po pod Nirinim nosom. "Pozývam," keby to šlo, tak by som strihol ušami. Nakoniec sa obzriem okolo seba, než zbadám nápis baru. Bar Sun? Pomyslím si. "Poď. Hej, môžeš mi povedať, ako si sa napríklad dostala do cechu. Ako, čo si pre to musela spraviť, pretože ohľadne tejto záležitosti som trochu nervózny," povzdychnem si a nakoniec zamierim k tomu baru.

// -> Bar Sun

Zamračím se, když mi před nosem zamává pytlíkem jewelů. ''To bys byl opravdu milý.'' Povím ironicky a nakonec se ušklíbnu. ''To je příběh, který by tě nezajímal.'' Pokrčím jednoduše rameny a pozvednu obočí nad cedulí na kterou se Anox podíval. To mi je název pro hospodu. Pomyslím si a vejdu za ním dovnitř, stále s pozvednutým obočím.

/-> Bar Sun